Polka

Ty musíš má milá

Ty musíš má milá něco na mě vědět
/: že tvé černé oči, že tvé černé oči,
nechtěj na mě hledět. :/

Co bych já můj milý na tebe věděla,
/: že jsi k nám chodíval, se mnou se vodíval,
každý den z večera. :/

Každý den z večera, když slunéčko zašlo,
/: za hory, za doly, za hory, za doly,
za to černé mračno. :/

Za hory, za doly za ty černé lesy,
/: kam jste se poděly, kam jste se poděly,
moje mladé časy. :/

Moje mladé časy neužily krásy,
/: moje mladá léta moje mladá léta,
neužila světa. :/

Ještě se ten kámen ve vodě obrátí
/: ale moje mládí ale moje mládí,
to se nenavrátí. :/



Polka

Na břehu Blanice

Na břehu Blanice stojí Maletice,
Vesnička má milená.
/: Cesta k Protivínu netrvá hodinu,
stromkama je sázená. :/

Tam já sem se zrodil osm let jsem chodil,
Do Míšence do školy.
/: Pryč jsou mladá léta, hlava stříbrem vzkvétá,
srdce nad tím zabolí. :/

Jedni jako druzí sedláci podruzi,
Na hřbitově budou spát.
/: U kostela blízko, moje rodná vísko,
budu na tě vzpomínat. :/



Polka

Příroda je velmi krásná.

Příroda je velmi krásná, nejkrásnější svatyně,
znám já údolíčko krásné, uprostřed je jeskyně.
Tam se schází mnoho lidí tam neznají žádný klam,
přátelství tam má své sídlo, drahá milko pojďme tam.

Když jsme jen na malou chvíli pod stromeček si sedli
ptáčkové ze svého hnízda dolů na nás hleděli.
Já jí pravil půjdeme dál, tam v krásný zelený háj,
ona na to nic ne řekla do očí mi hleděla.



Polka

U kláštera

U kláštera stojí kámen,
má panenka sedí na něm.
/: Volá hoši pojďte sem, pojďte sem,
já už v klášteře nejsem. :/

V klášteře mě nic netěší,
protože tam nejsou hoši.
/: A já ráda tancuji, tancuji,
hezké hochy miluji. :/

Šla panenka k zpovídání,
měla pěkné šněrování.
/: a pan páter se jí ptal, sejí ptal,
kdo tě holka šněroval. :/

Pane páter proč se ptáte,
vždyť vy jenom zpovídáte.
/: Ten hoch co mě šněroval, šněroval,
ten mě také miloval. :/



Polka

Zahrádečka

Mám já zahrádečku roubenou
a v ní rozmarýnku sázenou.
/: Sázela jsem jí jednou v neděli,
pro potěšení. :/

Když jsem rozmarýnku trhala,
všem mládencům jsem jí dávala.
/: Jenom jednomu svému milému,
jsem jí nedala. :/

Můj milý se na mě rozhněval,
u muziky k tanci mě nezval.
/: K tanci mě nezval, pivo pít nedal.
To mi udělal. :/


Polka

Mysliveček

Mysliveček vyšel z lesa na cestičku,
uviděl tam v širém poli koroptvičku.
/: To nebyla koroptvička,
to byla má z nejmilejších Andulička. :/

Vy myslivci vy jste tuze velcí páni,
jaké je to s myslivečkem milování.
/: V noci chodí na čekanou,
místo aby miloval se ze svou pannou. :/

Nemysli jsi hochu když jsi mysliveček,
a máš sojčí pírko za kloboučkem.
/: Že jsem malá koroptvička,
že mě trefíš jednou ranou do srdíčka. :/



Polka

Doubeček

Támhle stojí doubeček.
Má zelený vršíček
/: počkej na mě má milá,
já jsem ještě chlapeček. :/

Já bych na tě čekala
a ty si mě nevezmeš,
/: támhle stojí kůň vraný,
sedneš na něj, odjedeš. :/

Má panenko jak se máš,
ty se mě falešná zdáš,
/ : já falešná nic nejsem,
já poctivé děvče jsem. :/



Polka

Směs polek

Rád muziku mám, rád si zahrát dám,
zahraj kapelo ať je veselo,
česká muzika, světem proniká,
ta každého svádí, starého i mladého.

Včera jsem tě čekala, když jsem trávu sekala,
/: chtěla jsem hubičku tobě při měsíčku
na dobrou noc ještě dát. :/

Kapelo zahraj tu polku hezky od podlahy,
kapelo zahraj ji hezky česky, vždyť jsme z Prahy,
tahleta plechová trumpeta ať troubí českou polku
bez ustání, až do skonání světa.
Ať troubí českou polku bez ustání až do skonání světa.

Pod jednou střechou jsme mládí prožili,
ráno co ráno do školy chodili.
/: Když nám bylo dvacet let, tvou lásku jsem si přál,
ty jsi se vdávala ale já na vojnu rukoval. :/

Škoda lásky, kterou jsem tobě dala,
škoda očí které jem vyplakala,
moje mládí uprchlo tak jako sen,
ze všeho mi zbyla v srdci mém vzpomínka jen.



Polka

A ta naše chasa mladá

A ta naše chasa mladá,
roste pěkně nahoru,
/: přijeli k nám komisaři,
odvedli jí na vojnu. :/

Jen jednoho neodvedli,
ten na vojnu nemusí,
/: ten má holku namluvenou,
oženit se sní musí. :/

Já lituju můj drahý tatíčku,
že jsem se brzo ženil,
/: teď jsou holky mnohem hezčí,
já bych za nima chodil. :/

Já lituju má drahá matičko,
že jsem se brzo vdala,
/: teď jsou hoši mnohem hezčí,
já bych je milovala. :/



Polka

Já jsem synek svobodný

Já jsem synek svobodný,
žádný o mě nic neví,
nic zlého jsem neudělal,
jen jednu panu miloval,
ta to na mě nepoví.

Kdyby povědět chtěla,
tak povědět nemůže,
protože mě ráda měla
a vždycky mi říkávala,
přijď k nám večer na růže.

Když jsme na růžích byli,
růže jsme netrhali,
dělali jsme co jsme chtěli?
Na všechno jsme zapomněli,
to jsme dělat neměli.



Polka

Dorotička

Mlynářovic Dorotička hezká panna,
dostala chuť na jablíčka malovaná,
/: každý den z večera, v bílém šátku z pozahrádku
vyšla si Dorotka na zahrádku. :/

Stromek malý jabloňový dobře znala,
co se na něm ta jablíčka červenala,
/: ale když přišla blíž, zvedla líčka na jablíčka
někdo křik ve větvích Dorotičko. :/

Léta plynou jak ta voda pode mlýnem,
teď tam mele Dorotička s Vendelínem,
/: nahoře v komoře spí tam sladce na postýlce,
malinká Dorotka na peřince. :/



Polka

Kvočna

Já mám doma kvočnu,
ta jí má, ta jí má, ta jí má,
co já si sní počnu,
ta jí má, ta jí má.

Dám já pod ní vejce.
Ta jí má, ta jí má, ta jí má,
ona sedět nechce,
ta jí má, ta jí má.

Dám já pod ní kačí,
ta jí má, ta jí má, ta jí má,
ona že jí tlačí,
ta jí má, ta jí má.

Dám já pod ní husí,
ta jí má, ta jí má, ta jí má,
ona že jí dusí,
ta jí má, ta jí má.

Dám já pod ní svoje,
ta jí má, ta jí má, ta jí má,
ona si libuje,
ta jí má, ta jí má.



Polka

U potůčku

U potůčku v malé zahrádce,
teče tam voděnka tichounce,
/: tam jsme sedávali a se milovali,
nebudem více. :/

Vždycky jsi mě věrně miloval,
že jsi mě vezmeš, si sliboval,
/: kamarádky moje záviděli tebe,
tys mě zanechal. :/

Včera večer v jednu hodinu,
slyšela jsem smutnou novinu,
/: že jsi vyprovázel, když měsíc vycházel,
jinou dívčinu. :/



Polka

V tom píseckém černém lese

V tom píseckém černém lese, ádié,
hezká holka trávu seče, ádié,
vtom píseckém černém lese,
hezká holka trávu seče, ádi, ádié.

Když travičku nasekala, ádié,
přežalostně zaplakala, ádié,
když travičku nasekala,
přežalostně zaplakala, ádi, ádié.

Neplač holka nenaříkej, ádié,
Pepíček už nepřijde, ádié,
neplač holka nenaříkej,
Pepíček už dnes nepřijde, ádi, ádié.

Pepíček už s jinou chodí, ádié,
o tvou lásku víc nestojí, ádié,
Pepíček už s jinou chodí,
o tvou lásku víc nestojí, ádi, ádié.



Polka

Směs polek

1. Muzikanti pojďte hrát, tu písničku co mám rád,
dneska budu já a moje milá až do rána tancovat.
V oči se jí zadívám, vesele si zazpívám,
protože má pěkné modré oči, proto ji své srdce dám.

2. Ale - ne, ale - ne, ale - ne, ty už mě ráda nemáš,
ale - ne, ale - jo, ale - ne, ty na mě zapomínáš,
ale - ne, ale - jo, ale - ne, můžeš už jen pro mě lhát.
/: Pro mě a třeba za mě, můžeš si na mě
vzpomínat carara. :/

3. Hrajte, já ráda tancuju, možná že zítra už
tady nebudu a proto hrajte, já chci být veselá,
vždyť na mě láska má zapomněla.

4. Už kamarádi pomalu stárnem a nad svým mládím jen
rukou mávnem,
/: pryč jsou ty chvíle, když jsem tě měl tolik rád,
teď musím svému mládí sbohem dát. :/

5. Až mi spolu v kostele Jano má budem stát,
tam ti znovu před bohem řeknu, jak mám tě rád,
za to mi srdéčko dáš a řekneš své ano,
ano Jano milá, budeš má jediná,
ano Jano milá, budeš má jen má.



Polka

Okolo Hluboký

Okolo Hluboký vodička se točí.
/: Kdo tam svou milou má,
kdo tam svou milou má,
ať si pro ni skočí. :/

Já tam svou milou mám, já si tam zaskočím.
/: Na koníčka vyskočím,
na koníčka vyskočím,
šavličkou zatočím. :/

Co jsi to Jeníčku, co jsi to udělal,
/: Že jsi se na vojnu,
že jsi se na vojnu,
mezi dragouny dal. :/

Já jsem to udělal, pro svoji Mařenku.
/: Že mě nevyvedla,
že mě nevyvedla,
když hráli volenku. :/

Já jsem to udělal, pro její rodiče.
/: Že měli nad námi,
že měli nad námi,
zatvrzelé srdce. :/



polka

Okolo zlaté stoky

Okolo zlaté stoky tam jsou lesy hluboký,
/: tam jsem rád chodíval, tam jsem rád vodíval,
děvčátko modrooký. :/

Větříček lehounce vál já děvčátko miloval,
/: lesy nám šuměly a ptáčkové pěli,
skřivánek písně zpíval. :/

Škoda je lásky škoda, že jí odnesla voda,
/: vzpomenu na tebe, potěšení moje,
pak bude naše svatba. :/



Polka

Chodila Maryša

Chodila Maryša v zeleném háju,
potkala Jeníčka na samém kraju.
/: Kde ses tady Jano vzal,
cos mě věrně miloval a tej našej lásce
si konec udělal. :/

Co je do frajárky, když sú na ni dva.
Když jeden miluje, nemůžou oba.
/: Já su taky jak ten pták,
pomiluji, nechám stát, pták také odletí
a já také tak. :/



Polka

Když jsem já šel

/: Když jsem já šel včera večer z
hospody, z hospody, doprovázely
mě pany. :/
/: Doprovázely mě, plakaly obě dvě
že já sem odvedený. :/

/: Když jsme pak šli kolem naší
zahrady, zahrady, tak se mě
obě dvě tázaly. :/
/: Kterej dáš Jeníčku kterej dáš
hubičku, která budeme tvoje :/

/: A já jsem se té otázky
nezalek, nezalek, dal jem jim
takovou odpověď. :/
/: Budete obě dvě, jedna pro
neděle a ta druhá pro svátek. :/



Polka

Hořela lípa hořela

Hořela lípa, hořela
panenka pod ní seděla,
/: jiskřičky na ní padaly,
mládenci pro ní plakali. :/

Proč pro mě všichni pláčete,
vždyť nejsem sama na světě,
/: vždyť nejsem sama jediná,
děvčat je plná dědina. :/

Včera mi máti vzkázala,
bych si na tě nemyslela,
/: že já jsem dívka chudobná,
tvému bohatství nerovná. :/

Jinou vem sobě miláčku,
bys nezarmoutil matičku,
/: ty máš bohatství a já cnost,
ta mě potrvá na věčnost. :/



Polka

Z večera při měsíčku

Z večera při měsíčku,
žalo děvče travičku,
/:slavíček jim přitom zpíval
píseň o myslivečku.:/

Myslivečku můj milý,
v kamizolce zelený,
/: přijď mi uvít do mých vlasů
věnec rozmarýnový.:/

Ptala se mě matička,
proč mě bolí hlavička,
/: neptej se drahá máti,
mám ráda myslivečka.:/

Kdo chce v lese trávu žít,
ten se musí dovolit,
/: víš, že každý mysliveček
své si musí uhájit. :/

Polka

Švadlenky

Kdo by vás švadlenky neměl rád,
umíte překrásně tancovat,
tancovat, milovat a líbat,
hej, radost je se na vás podívat.

Švadlenka u stroje seděla,
z okénka na mě se hleděla,
já jsem se jí alespoň dovolil,
hej, že bych jí domu doprovodil.

Druhý den čekal jsem u vchodu,
abych jí sklonil svou poklonu,
začervenala se jak růže,
hej, že mě milovat nemůže.

Začervenala se jak růže,
že prý mě milovat nemůže,
tak jsem se jí alespoň dovolil,
hej, že bych jí domu doprovodil.

Když jsme se s milou loučili,
lidé se za námi točili,
když jsem jí poslední sbohem dal,
hej, tuto píseň jsem si zazpíval.



Polka

Nedaleko od Trenčína

/:Nedaleko od Trenčína,
bývá moje Kateřina. :/
/:Černé oči má, ta musí být mé milá,
takú frajárečku já chcem,
co má jméno Kateřina. :/

/:Takú frajárečku jsem dostal,
jako by ju sám čert poslal. :/
/:Černé oči má, ta musí být má milá,
takú frajárečku já chcem,
co má jméno Kateřina. :/

/:My jsme chlapci od dědiny,
milujeme Kateřiny. :/
/: Černé oči má, ta musí být mé milá,
takú frajárečku já chcem,
co má jméno Kateřina. :/



Polka

Usnulo děvče

Usnulo děvče spanilé,
usnulo v matčině klíně,
/:máti ho kolébala,
líčka jeho líbala.:/

To matčino políbení,
probudilo je ze spaní,
/:dceruška rozespalá,
na miláčka volala.:/

Máti jak to uslyšela,
prutem na ni hrozila,
/:co dceruško co činíš,
snad se vdávat nemusíš.:/



Polka

U našich kasáren

U našich kasáren, stojí v noci stráž,
nečekej má milá, mě se nedočkáš.
/:Přijď panenko časně z rána,
otevře se hlavní brána, budem mašírovat. :/

Pojď s námi zlatá holka mašírovat,
ať taky něco užiješ.r Aš budou zlaté hvězdy z nebe padat,
tak mi také jednu přišiješ.

/:Přišiješ ji hedvábím, já tě za to políbím,
pak bude celá naše rota, rota koukat,
jak umí voják milovat.:/

/: Přišiješ ji bavlnkou pak budeš mou milenkou,
pak bude celá naše rota, rota koukat,
jak umí voják milovat.:/



Polka

Jednoho večera luna jasná byla

Jednoho večera, luna jasná byla,
/:vyjdu si do polí, kráčím podle rolí,
až na okraj lesa. :/

V lese bylo ticho, jen ta sova houká,
/:zahouká poprvý, zahouká podruhý,
srnec z houští letí. :/

Strhnu pušku k líci, prst mám na spouštnici,
/:hvízdnu na dva prsty, srnec ještě větří,
nic zlého netuší. :/

Lesem zahřmí rána, jak první hrom zjara,
/:srnec leží v krvi, počkám ještě chvíli,
šup sním pak na záda. :/

Jdu s ním přes lučiny, do naší dědiny,
/:v cestu se mi staví, dva neznámí páni,
co je to za znamení. :/

Zavěsím ručnici, srnce pod pod kopici,
/:patrony do kapsy, všechno jak se patří,
jdu proti myslivci.:/

A vy milí páni, co vy tu děláte,
/:pole neoráte, vždyť je tu nemáte,
co vy tu děláte. :/

My jsme ti myslivci, z knížecího panství,
/:Čekáme na fořta, šel někam do lesa,
stále se nevrací.:/

Šel tudy nedávno, šel tady napravo,
/:mířil ku vesnici, sedí tam v hostinci,
při plné sklenici.:/

Konečně už přeci, odešli myslivci,
/:to jsem si vám oddech, srnečka na zádech,
kráčím ku vesnici.:/



Polka

Když se pšenka zelenala

Když se pšenka zelenala z jara na vršíčku,
tu má milá vyháněla beránky k lesíčku.
/:Pod javorem sedávala u nízkého křoví,
kukačku tam slýchávala kukat v hustém doubí.:/

Když se pšenka vymetala, dozrávaly klasy,
má milá pláče, naříká, rve si z hlavy vlasy.
/:Kde je můj věnec zelený, kde je má čistota,
odnesly je černé mraky daleko do světa. :/

Má milá si usmyslila, že do Prahy pojede,
věnec panenské čistoty, sobě hledat bude,
/:V Praze je všechno k dostání, jen jedna věc není,
věnec panenské čistoty k nalezení není. :/

Polka

Já už to políčko

Já už to políčko nedoorám,
než zajde sluníčko tam k těm horám.
/:Nechám stát koníčky, na ouvrati,
budu tě Mařenko milovati. :/

Jen počkej Jeníčku, ty můj milej,
než zajde sluníčko, pole zorej.
/:Až pole dooráš přijď ke mně zas
na sladké hubičky, máš ještě čas. :/



Polka

Ty třeboňský luka

Ty třeboňský luka jsou v rovině,
roste tam travička jen se vine.
/:Jen se vine jen se válí,
po ní mě má milá doprovází. :/

Sklonila hlavičku do jetele,
naslouchala hlasu kdo to jede.
/:Slyšela hlas vraných koní,
byli to koníčky Jeníčkovi. :/

Můj milý Jeníčku kam pojedeš,
že si své koníčky sám kšíruješ.
/:Nejezdi sám, vem mě sebou,
abych já věděla co je s tebou :/



Polka

Ty doudlebské stráně

Ty doudlebské stráně,
jsou jak malované.
/:Rostou tam fialky, modré jak oblaky,
přijď má milá na ně. :/

Rostou tam za křovím,
já ti o nich povím.
/:Máš-li ty mě ráda, nebo kamaráda,
to já ještě nevím. :/

Když šli z háje domů,
šli okolo stromů.
/:Chytila za souček roztrhla věrtoušek
věnec jí spad dolů. :/

Fialenka v lese,
milý nehněvej se.
/:Tvoje modré oči, po jinejch se točí,
a my rozejdem se. :/



Polka

Kováři

Šly panenky po silnici, to časně z rána,
jedna praví, že jí baví tahle kovárna.
/:V té kovárně dělá hošíček,
jménem říkají mu Pepíček, Pepíček,
dala bych mu z upřímnosti tisíc hubiček. :/

Kováři jsou švarní hoši, časně vstávají
a než oheň rozdělají, tak si zpívají.
/:Podkověnky jim pěkně zvoní,
železo si hřejí ve vohni, ve vohni,
přibíjejí podkověnky vranému koni. :/

Chtěla bych já býti ženou toho kováře,
on má hezké modré oči, růžové tváře.
/:Chtěla bych já jeho ženou být,
o srdce se spolu rozdělit, rozdělit,
a potom s nim v blaženosti celý život žít.:/



Polka

Kdybych byla ptáčkem

Kdybych byla ptáčkem,
tím malým zpěváčkem,
/:Zatočila bych se, zatočila bych se,
nad našim dvorečkem. :/

Nad našim dvorečkem,
nad naší maštalí,
/:podívala bych se, podívala bych se,
co naši dělají. :/

Jeden trávu seče,
druhý koně češe,
/:třetí za stolečkem, červeným inkoustem,
psaníčko jí píše. :/

Když psaníčko napsal,
žalostně zaplakal,
/:škoda je tě holka, holka modrooká,
že jsem tě nedostal. :/

Když jsem tě nedostal,
vem si bratra mého,
/:a tak se dostaneš a tak se dostaneš,
do rodu našeho. :/

Do rodu našeho,
do naší světničky,
/:a tam si budeme a tam si budeme,
dávati hubičky. :/



Polka

V Zalužanech na potoce

V Zalužanech na potoce stával mlýn,
teď tam na tom místě roste rozmarýn.
/:Je to velká škoda, že ho vzala voda,
teď tam roste samý blín. :/

Bejvalo tam bejvalo tam veselo,
že se ani mlečům domů nechtělo.
/:Hezká paní máma, bejvala tam sama,
vdávat se jí nechtělo. :/

Jedno přišel do mlýnice krajánek,
aby sobě vyfedroval na džbánek.
/:Kluk jak malovaný, šelma na dvě strany,
paní mámě sladce řek. :/

S váma bych chtěl paní mámo věčně žít,
pro vás bych chtěl hul a pytel zahodit.
/:Ve dne s vámi mlýti, v noci s vámi spáti,
užívati rajský klid. :/



Polka

Čtyři páry bílých koní

Já mám panenku za horama,cesta je dlouhá k ní,
vyšlapu já jí koníčkama až pojedu za ní.
Hyja hou pojedou za pannou rozmilou,
svážu jim hřívu pentličkama,pak vesele klusat budou.

Čtyři páry bílých koní,podkovy jim pěkně zvoní,
ty mě povezou rovnou za tebou.
Čtyři páry bílých koní,ty už nikdo nezastaví
až za naši zahradou prásknu bičem nad hlavou.



Polka

Pod našima okny

Pod našima okny teče vodička,
napoj mě má milá mého koníčka.
Já ho nenapojím, já se koně bojím,
já se koně bojím,že jsem maličká.

Pod našima okny roste z růže květ,
povez mě má milá,proč tě mrzí svět.
Mě svět nic nemrzí,
/ : mě jen hlava bolí : /
plakala bych hned.

Pod našima okny roste oliva,
pověz mě má milá, kdo k nám chodívá.
K nám nikdo nechodí,
/ : k nám se všichni bojí: /
Že jsem chudobná.



Polka

Studentská halenka

Studentská halenka,
ta je tuze tenká,
pod ní se vyspala,
poctivost ztratila,
nejedna panenka.

Nejedna panenka,
nejeden mládenec,
kterej tu panenku,
poctivou frajerku,
připravil o věnec.

Nežel holka nežel,
že jsem s tebou ležel,
já ležel na seně,
vožralej jak štěně,
já vo tom nevěděl.



Polka

Kominíček

/ : Já jsem malý kominík,
sakramentský řemesník,
šinu si to širým světem,
chodím za jedním děvčetem,
já řemeslu rozumím,
vysmejčím každý komín. : /

/ : Jedna dívka rozmilá,
z okna na mě volala,
pojď můj milý kominíčku,
pojď do mého pokojíčku,
já ti něco povím,
vysmejčíš mě můj komín. : /

/ : Vy panenky svinenský,
nemáte komín čistý,
v komínu tam saze máte,
kominíčka nehledáte,
já vám o jednom povím,
vysmejčí vám váš komín. : /



Polka

Vy oči modravé

Vy oči modravé,proč stále pláčete,
/ : čemu jste přivykly,odvykat musíte. : /

Vy jste si přivykly miláčka milovat,
/ : ale teď musíte na něj zapomínat. : /

Zapomeň dívenko,zapomeneš snadno,
/ : až půjdu tancovat,nedívej se za mnou. : /

Já se tam nedívám,dívájí se oči,
/ : jak se můj miláček s jinou v kole točí. : /

S jinou v kole točí a s jinou domů jde,
/ : a na mne chudobné děvče zapomene. : /



Polka

Směs polek

Zelené háje,lásko mých let,
vy jste bejvaly můj celý svět.
/ : K vám jsem chodíval ,
vás jsem měl vždycky tak rád,
pryč jsou ty chvíle,
když jsem bejvával mlád. : /

Proč přišla tak z nenadání
ta noc májová,
teď už mě nic nezabrání
jenom náruč tvá.
/ : Od toho dne co chodím k vám,
ví všichni jak se máme rádi,
láska je slunce i mládí,
ty to víš,ty to výš,já to znám. : /

Tiše ,tiše šumí zelené lesy,
ozvi se má milá,ozvi se kde jsi,
/ : V zeleném háječku kvítí trhala,
na moje volání slyšet nechtěla
a na moje volání slyšet nechtěla. : /

Nejhezčí koutek na světě znám,
tam chci být s tebou docela sám,
tam chci tě míti jen pro sebe,
budeme žít naší lásce, ty pro mě, já pro tebe,
budeme mít z cela malý kousek do nebe

.

Zůstaň tu s námi muziko česká,
hrálas nám vždycky pěkně,
řízni do toho i dneska.
Zůstaň tu s námi, na věčné časy,
máme tě rádi,vždyť jen naše jsi.



Polka

Mánička

Máničko moje,nemám pokoje,
ty klidně spíš,mě neslyšíš,
ty výš co je žal,jenž já v srdci mám,
okno otevři na rozloučení.

Měli jsme se vzít,spolu šťastní být,
ale osud byl zlí dosud,
matička moje nám zabraňuje,
bych k vám chodíval,tebe miloval.

Ta naše láska,byla pohádka,
byl to jen sen,smutný však jen,
osud zanechal v našich srdcích žal,
slzu na skráni a políbení.



Polka

Vzkázala mě Anička

Vzkázala mě Anička včera podvečer,
abych za ní nechodil v neděli večer,
/ : Proč bych k vám chodil holka rozmilá,
když matička zabraňuje,nesmíš býti má. : /

Proč ta tvoje matička,proč mě nechce znát,
proč mé lásce upřímné chce zabraňovat.
/ : Vždyť ona také mladá bývala,
se svým milým v podvečer se milovala. : /

Nermuť ty se Jeníčku,nermuť ty se již,
kdyby naše matička zabraňovala víc.
/ : Vždyť já jen tobě věrná zůstanu,
po čase přijde doba,že tě dostanu. : /



Polka

Směs polek

1/ Jednou,dvakrát,dám si zahrát,
potřetí se budu smát.
/ : Jaro abys věděla,jedna vlaštovička nedělá,
jednou,dvakrát,dám si zahrát,
tebe nechám trucovat. : /

2/ Dokolečka,dokola,hlava se mi točí,
když se na mě dívají,tvoje modré oči.
Ty jsi jak ta růžička,
v našem sadě vzkvetlá,
tys to moje srdéčko,
docela jsi spletla.

3/ Proč ta sova tolik houkala,
hů a hů a hů ,
na mě se tak divně koukala,
hů a hů a hů,
/ : ta na tebe má lásko něco ví a nepoví,
proč ta sova tolik houkala,
hů a hů a hů. : /

Děvčata z pohraničí,ty milujou jen to frčí,
jedna ze předu,druhá ze zadu,
třetí jen když má náladu,
čtvrtá se v kole točí,
protože má modré oči.

5/ Je,je,je,je,je,je,je,je,je,
co se to se mnou děje je,je,
co se to stává,že nám nestává.



Polka

Na písecké silnici

Na písecké silnici,
stojí domek malý,
šenkuje tam má milá rozmilá,
vínečko červený.

A já ji tam nenechám,
já tam za ní půjdu,
je-li ještě svobodná jako já,
milovat ji budu.

A když jsme tam přijeli,
mezi dveřma stála,
přežalostně plakala,
jak by hudba hrála.



Polka

Už je malá chvilka

/ : Už je malá chvilka do dne,
pojď má milá vyprovoď mne, : /
/ : tam k tomu rybníčku na tu hráz,
pojď má milá vyprovoď mě už je čas. : /

/ : Já bych šla ze srdce ráda,
jenže naše paní máma, : /
/ : to co mé srdéčko miluje,
v tom mi naše paní máma zbraňuje. : /

/ : Vy pantáto i s paní mámou,
já vás prosím ještě jednou, : /
/ : o vaši upřímnou dcerušku,
kterou nosím ve dne v noci v srdíčku. : /



Polka

V háječku potůček

1/ V háječku potůček dobře svou cestičku zná,
proč na mě miláček,proč na mě zapomíná,
ten potůček ví,kam asi chodí,
kam se zatoulává,můj chlapec modrooký.

ref.
Já tě ráda mám,ze srdce ti lásku dám,
když mě nechceš znát,tak si máš jinou rád.
Když nepřijdeš k nám,sama si tě vyhledám,
když já na světě nikoho víc nemám.

2/ Svou drahou matičku nikdy jsem nepoznala,
abych si na tebe,hochu můj stěžovala.
Má matička spí,tam za bílou zdí,
že jsem opuštěná,to mě nejvíce trápí.

ref. Já tě ráda mám ……………….



Polka

Šenkýřečka

Hezká panna šenkýřečka z okna kouká,
hodila mi klíček do klobouka.
Tu máš klíč,můžeš jít,
můžeš si tu komůrečku otevřít.

Když jsem počal komůrečku otvírati,
začala si moje milá naříkati,
šel jsem blíž k postýlce,
pročpak pláčeš a naříkáš mé srdce.

Sedli jsme si spolu na lavičku,
a tam jsme si vyprávěli při měsíčku.
Tam jsme se líbali,
až do rána než vlaštovky lítaly.

Odletěly vlaštovičky do ciziny ,
najdi si můj hochu děvče jiný,
hledej si nenajdeš,
takovou jak jsem já mít nebudeš.



Polka

Smutná milenka

Lásko milená nebuď tak smutná,
za krátko děvčátko již budeš paní má.

Škoda očích tvých, líp ti sluší smích,
tvé mládí má spáti na květech růžových.

ref.

/:Proč jen jsou smutné oči tvé,
když ty víš že tě mám tolik rád.
Proč jen tvé srdce ztrápené,
jako by mělo mi snad z bohem dát.:/



Polka

Tou Třeboňskou branou

Tou Třeboňskou branou šel vojáček s pannou,
na rameni hvězdičky.
/: Fousy měl jak jehly, ani se mu nehly,
když jí dával sladké hubičky. :/

V zeleném háječku sedli na lavičku
voják s pannou na chvíli, líbal ji tak nahlas,
zatracenej mamlas, až se všichni ptáci vzbudili.

Jeden ptáček nespal, z hnízdečka se díval,
co se děje v háječku.
/: Zapípal ach jéje, lidé to je skvělé,
na to musím vzbudit samičku. :/

Ta samička malá štěbetat se jala,
protřela si pírkem zrak.
/: Zapípala ach jeje, lidé to je skvělé,
zkusíme to spolu taky tak. :/

Za malou chviličku v zeleném háječku,
bylo slyšet pípání.
/: Voják pannu mačká, panna mačká ptáčka,
až to v háji celém šveholí. :/



Polka

Ještě husy nekejhaly

Ještě husy nekejhaly, ještě den nebude,
až já půjdu ke své milé ona mě přikreje.
/: Ona mě přikreje strakatou peřinou,
až mě naši hledat budou, oni mě nenajdou.:/

Dneska se mě naši ptali, kde já jsem včera byl,
že jsem svoje koně vraný nečesal nekrmil.
/:Koníčky mí vraný v maštali řehtali,
my jsme zatím s moji milou na postýlce spali. :/

Neřehtejte koně vraný, vždyť já vás napasu,
vyženu vás zítra ráno na studenou rosu.
/: Rosička studená, má panenká je bledá,
lehli jsme si do postýlky, usnuli jsme oba.:/



Polka

Za řechtej můj vraný koníčku

Za řechtej můj vraný koníčku, za řechtej vesele,
jestli tě má milá uslyší, na mě si vzpomene,
až ve vsi klekání odzvoní a lidé půjdou spát,
zlíbám tě má drahá Mařenko, zlíbám tě na stokrát.

Klekání dávno už zvonili, už bylo půl noci,
ještě se Jeníček s Mařenkou drželi v náručí,
že v lásce nikdo jim nebrání, milovat se mohou,
/: koníček ve stáji za řechtal, zazvonil podkovou.:/

Jen počkej má drahá Mařenko až pole doorám,
vraného koníčka napojím, travičku nasekám,
až ve vsi klekání odzvoní a lidé půjdou spát,
zlíbám tě má drahá Mařenko, zlíbám tě na stokrát.



Polka

A ta naše šenkýřečka

A ta naše šenkýřečka z okna kouká,
hodila mě svoje klíče do klobouka.
Tu máš klíč, můžeš jít,
Můžeš jít můžeš si tu komůrečku otevřít.

Když jsem počal komůrečku otvírati,
počala si moje milá naříkati.
Proč pláčeš naříkáš,
vždyť mě tady má panenko ještě máš.

Potom jsme si sedli na lavičku,
a přitom si vyprávěli při měsíčku.
Hvězdy nám svítily
a ptáčkové nad hlavami zpívali.

Polka

Doubravická náves

Doubravická náves pěkná zelená,
po ní se prochází, když měsíc vychází,
holka má milá.

Prochází, prochází, procházet bude,
dokud se ta náves, doubravická náves,
zelenat bude.

Vždycky jsem si myslel, že tě mám tak rád,
ale už tě nechci, ale už tě nechci,
má tě kamarád.



Polka

Seděla pod borovičkou

Seděla pod borovičkou,
plakala, že má maličkou.
Kytičku rozmarýnovou
na zahrádce.

Seděla u hranic dříví,
plakala, že jí plesniví.
Kytička rozmarýnová
na zahrádce.

Prosila pana faráře,
že mu jí také ukáže.
Kytičku rozmarýnovou na zahrádce

. Polka

Když jsem byla svobodná

Když jsem byla svobodná víš to sám,
když jsi chodíval večer k nám,
ale když jsem se za tebe provdala
jiného abych hledala.

Půjde-li to můj milý takhle dál,
poznáš za chvíli co je žal,
v krátké době příležitost já ti dám,
abys poznal co je býti sám.