Valčík

Synáček marnotratný

/: Já jsem ten synáček marno, marnotratný,
mě nejsou peníze kornic, kornic platný.:/
/: Ráno je dostanu, večer, večer jsou pryč,
mě nejsou peníze platný, platný kornic.:/

/: Jen ty mi šenkýřko pivo, pivo nalej,
nic na mně nekoukej, že jsem, že jsem malej.:/
/: I když jsem maličkej, peněz, peněz mám dost,
však já ti zaplatím jak ji, jak jinej host.:/

/: Ta naše šenkýřka pivo, pivo nese,
vy naši přátelé napí, na píte se.:/
/: Už jsme se napili už má, už máme dost
Však mi vám děkujem za u, za upřímnost.:/



Valčík

V pošumavském kraji

V pošumavském kraji je malá vesnička,
/: loučil se tam Jeník s milou,
plakala Anička.:/

Neplač má Aničko o to já Tě prosím,
/:až já si tu vojnu odbydu,
k tobě se navrátím.:/

Nesměla Anička, nesměla čekati,
/:bohatému ji vnutili,
musela se vdáti.:/

V tom novém manželství šťastná moc nebyla,
/:než se rok s rokem sešel,
hrana ji zvonila.:/

Jeníček se vrátil, hledal svou Aničku,
/:smutně kráčí po hřbitově,
čte nápis na křížku.:/

Co jste to rodiče, co jste to dělali,
/:že jste mojí Anduličku
zemříti nechali.:/

V háječku zeleném roste plno kvítí,
/:leží tam Jeník s Aničkou,
slunce na ně svítí.:/



Valčík

Ty třeboňský luka

Ty třebovský luka jsou samá jezera,
pověs mě milko moje, s kým si včera stála.

Stála já jsem stála proč bych zapírala,
měsíček nesvítil já jsem ho neznala.

Měsíček nesvítil, svítily hvězdičky,
dávali jsme sobě slaďounké hubičky.

Slaďounké hubičky, falešná láska tvá,
nebudeš dřív moje až bude ohláška.

Aš bude ohláška na tej naší faře,
pak budu říkávat tvému bratru švagře.

Tvému bratru švagře, matce paní mámo,
budu jí líbávat ruce každé ráno.

Každičké ráno sedmkrát za týden,
vzpomeneš zapláčeš že to byl krásný sen.

Hoří sláma hoří hoří jako peří,
každá holka blázen která chlapci věří.



Valčík

Vltava

Vltavo ty stříbropěnná, kam stále pospícháš,
/:kroužíš kolem Vyšehradu dál a dál se ubíráš.:/

Pozastav se ve svém spěchu, na Prahu se podívej,
/:počkej já něco ti povím a pak dále ubíhej.:/

Aš se na ní vynadíváš, kouzlo lásky budeš znát,
/:pozdrav mě ji než odejdeš, pozdrav mě ji nastokrát.:/

Že ji stále v srdci nosím, že ji věrně miluji,
/:ve dne v noci po ní toužím a nade vše miluji.:/



Valčík

Na první mé spatření

Na první mé spatření jsi se mě zalíbila,
/:mého srdce potěšení kdybys mě milovala.:/

Kdybys mě milovala já bych se ti odevzdal,
/:za manžela si mě vzala lásku bych k tobě choval.:/

Jsi pyšná na svou krásu, která brzo pomine,
/:tvoje krása, tvůj mladý věk jako voda uplyne.:/

Uplyne tvoje mladost, přijde na tebe starost,
/:na hřbitově na tvém hrobě, bude pak travička rost.:/

Tam bude travička rost a pěkně se zelenat,
/:přijď se na mě falešnice, přijď se na mě podívat.:/



Valčík

Cestičko bloudivá

Cestičko bloudivá, kam si mě zavedla,
cestičko bloudivá kam si mě vedeš.
/:Já tě vedu do sadu na zelenou zahradu,
tam sobě můj milý odpočineš.:/

Nestůjte mládenci pod našima okny,
nestůjte mládenci u našich vrat.
/:Pojďte radši do světnice, já vám dám
po kytičce červený a bílý karafiát.:/



Valčík

Kubata

Kubato, Kubato zbudovský sedláče,
když na tě vzpomenu srdce mi zapláče.
/:srdce mi zapláče a duše zabolí,
nad panskou porobou, pýchou a svévolí.:/

A kdo by nevěděl, že rychtář Kubata
před časy dávnými hlavu dal za Blata.
/:Na zbudovská Blata pěkná podívaná,
tichými vískami jsou jak opásaná./

Kolem Blat rybníky jako stráž převěrná
a z dáli žehná jim Šumava nádherná.
/:Opodál zvedá se překrásná Hluboká,
na skromné sousedky pohlíží z vysoká.:/



Valčík

Co jsem řek to udělám

Co jsem řek to udělám, zanechám milování.
Stejně z toho nic nekouká jen samé pomlouvání.
/: Když já se s některou zastavím, slovíčko nebo dvě promluvím,
lidé z toho nadělají, že já tam stále chodím. :/

/: Já nechodím, já nemám rád, chodí tam kamarád. :/
/: Kdybychom tam oba dva chodili, kamarádi bychom nebili,
jeden by jsme na druhého falešně hleděli. :/

Pojď jsem milej kamaráde, já ti něco povím.
/: Až já tě tam jednou zastanu, dám já si klobouček na stranu,
třikrát s tebou o zem praštím a sám tam zůstanu. :/


Valčík

Tmavá noc

Byla noc tmavá noc, jako černá,
/: s miláčkem se loučí dívenka mu věrná. :/

Vložila svou hlavu milému do dlaně,
/: tiše zašeptává nezapomeň na mě. :/

Já nezapomenu jen ty mě věrná buď,
/: že jsme se rozešli byl to náš zlý osud, :/



Valčík

Pondělí pondělí

Pondělí pondělí smutné pondělí,
/:ještě jsme se s mojí milou dneska neviděli. :/

Neviděli jsme se jako večer večer,
/: tam u našich na dvorečku, tam jsem se sní sešel. :/

Tam jsem se sní sešel, ručku mi podala,
/: tam u našich na dvorečku, hubičku mi dala. :/

Hubičku mi dala, smutně zaplakala,
/: a tam u nás na dvorečku dobrou noc mi dala. :/



Valčík

Marjánka

/: Marjánko, pojď se mnou, já mám postel ustlanou.:/
Já mám postel u okýnka, na ni se to hezky spinká,
Marjánko, pojď se mnou, já mám postel ustlanou.

/: Marjánko, pojď se mnou, já mám postel ustlanou.:/
já mám postel blízko dveří na ni se to hezky leží.
Marjánko, pojď se mnou, já mám postel ustlanou.

/: Marjánko, pojď se mnou, já mám postel ustlanou.:/
Já mám postel malovanou na ni můžeš líhad se mnou.
Marjánko, pojď se mnou, já mám postel ustlanou.



Valčík

Byl jednou jeden rybář

Byl jednou jeden rybář, bílou loďku měl,
poblíž tůně v podvečer, dívku uviděl.
Zval ji na svou lodičku, jen na malou chviličku
aby jí o lásce pověděl.
Jak tam dlouho seděli jen rybičky věděly,
nikdo se z nás se víc nedozvěděl.

Byl jednou jeden rybář, krásnou ženu měl,
tu mu v celém okolí každý záviděl.
Vždyť rybářka spanilá všem se tuze líbila,
rybáři věrná nebyla.
Každý den nad krajem když soumrak pad, hoch
mladý ji míval rád, ten učil rybářku milovat.



Valčík

Milka ráda sedávala

Milka ráda sedávala
mezi záhonky v květinách,
tam kde včelky med sbírají na
všelijakých bylinkách.

Nesedávej mezi kvítím
ty moje Milko spanilá,
až ty včelky med ucítí
celý roj hned tě zulíbá.

Milka rady neposlechla
mezi záhonky sedávala,
až ji jedna malá včelka
na jejím líčku zranila.

Vidíš vidíš co jsem ti řek
opusťme tohle údolí,
ona praví líbej mě ty,
od tebe mě to nebolí.



Valčík

Třeboňská kasárna

U těch Třeboňských kasáren,
stojí tam voják den co den.
/: Dívá se dívkám do očí,
kterou z nich večer vytočí.:/

Pak u muziky na sále,
točí se voják vesele.
/: Hezkou dívenku v kole měl
a na večerku zapomněl.:/

Když jedenáctá odbila,
milá ho domů posílá.
/:On se jí stále vymlouvá.
Že až do rána přesčas má.:/

A když dvanáctá odbila,
patrola na sál vkročila.
/: Buď sbohem milá pravil on,
zítra mě čeká garnizon.:/



Valčík

Žalo děvče žalo trávu

Žalo děvče, žalo trávu, žalo samou metlici,
přišli za ní do háječku dva zelení myslivci.
/: Srp jí vzali zahodily, jdi děvčátko jdi domů,
berou ti tvého milého, berou ti ho na vojnu. :/

Když ho berou tak ho berou, plakat pro něj nebudu,
pro jeho falešnou lásku do kláštera nepůjdu.
/: Za dvě léta zapomene, proč bych na něj čekala,
stejně bych čekala marně, zbytečně bych plakala. :/

Nechte mě myslivci sekat, nechte mě travičku žít,
než bude klekání zvonit, musím dávno doma být.
/: Jiní bude k nám chodívat, jiný pod okénkem stát,
jenom na něj budu čekat, jenom za něj chci se vdát. :/



Valčík

Vlaštovičky

Na podzim když vlaštovičky
k odletu se chystají,
/: slétají nad kostelem,
neodlétají potají. :/

Na podzim když listí žloutne
a pak suché opadá,
/: ještě jednou naposledy
vlaštovička z bohem dá. :/

Když přilétnou vlaštovičky,
k nám se vrátí měsíc máj,
ten čas naší věrné lásky,
promění se zase v ráj.
/: nám dvěma i vlaštovičkám. :/



Valčík

Černý cikán

Noc je tichá, noc je tmavá,
na horách i na dolině,
/: kdo sem zdáli tak pospíchá,
lehkým krokem po dědině,
kdo to byl, cikán černý cikán. :/

Milka leží v noci jasné,
na miláčka vzpomíná si,
/: ach můj bože jak jsou krásné,
černé oči, černé vlasy,
kdo to byl, cikán černý cikán. :/

Jak jsou krásné, dívka jihne,
hlava se jí kolem točí,
/: kolem oken stín se mihne
do světnice někdo skočí,
kdo to byl, cikán černý cikán. :/

Milka se mu chvíli brání,
potom ale sladce vzdychá,
/: noc je krásná do svítání,
slyšet jeho slůvka tichá.
kdo to byl, cikán černý cikán. :/

Hoří statek hoří sláma,
dým se valí dědinama,
/: v srdci láska, v oku rána,
zmírá cikán za horama
kdo to byl, cikán černý cikán. :/



Valčík

Proč ten jetelíček

Proč ten jetelíček trávu převyšuje,
/: proč každá panenka,
falešně miluje. :/

Některá falešně, některá zas nesmí,
/: počkejte rodiče, bůh vás trestat musí. :/

Sami jste si vzali, co se vám líbilo,
/: a mě zbraňujete, co by mě těšilo. :/

Těšívala by mě moje Andulička,
/: teď mě těšit bude, na vojně šavlička. :/

Po boku šavlička a koníček vraný,
/: vzpomeň moje milá na mé milování. :/

Na mé milování na moji dobrotu,
/: že jsem k vám chodíval každičkou sobotu. :/

Každičkou sobotu sedm krát za týden,
/: budu matce líbat ruce každičký den. :/



Valčík

Za tů horů

/: Za tů horů, za vysoků,
mám frajárku černooků. :
/: Aja - heja - hoja,
milá duše moja,
mám frajárku černooků. :/

/: Šel bych za ní, cesta je zlá,
ve dne prší v noci je tma. :/
/: Aja - heja - hoja,
milá duše moja,
ve dne prší, v noci je tma. :/

/: Těžké naše rozlůčení,
když jsme spolu naučeni. :/
/: Aja - heja - hoja,
milá duše moja,
když jsme spolu naučeni. :/



Valčík

Dobrou noc hvězdičky

Dobrou noc hvězdičky, dobrou noc jděte spát,
/: jen já musím svoji milé
krásné sny v noci přát. :/

Dobrou noc měsíčku, ty malý poutníčku,
/: nic neříkáš jen se díváš,
máš úsměv na líčku. :/

Má zlatá Mařenko, otevři okénko,
/: nenech mě spát, když mám tě rád
moje holubičko. :/



Valčík

Šumař Bárta

Vyšel z vrátek, požehnal se křížem,
šumař Bárta z rodné dědiny,
v ruce hůl, na zádech kolovrátek,
majetek to jeho jediný.

Z levé kapsy čouhala mu láhev,
naplněná mokem lihovým,
za tu by dal Bárta život celý,
více vám už o něm nepovím.

Vyšel z vrátek dnes už na posledy,
potřebuje klidu oddechu,
za to by dal Bárta život celý,
unaven usedá do mechu.

Kolovrátek staví vedle sebe,
hlavu složil v husté kapradí.
zahleděl se v modrojasné nebe,
a vzpomíná v duchu na mládí.



Valčík

Seděla cikánka

Seděla cikánka pod vršíčkem,
šla tudy Anička za miláčkem,
/: jeden groš nebo dva bych ti dala,
kdybys mě cikánko pohádala .:/

Chodějí za tebou mládenci tři,
kterého uhodnu, ten ti patří,
/: jeden má bohatství, druhý sličnost,
třetí ten má lásku a upřímnost. :/

Bohatství netrvá po dlouhý čas,
sličnost ta uplyne za krátko zas,
/: láska a upřímnost, velká věrnost,
ta trvá s miláčkem až na věčnost. :/



Valčík

Šumavo, Šumavo

Jen jedno přání v srdci mám,
poznati Šumavu,
ty hory, lesy hluboké,
tu krásnou Modravu.

Jen jedenkrát v životě svém,
chtěl bych se v ten kraj podívat,
a tam si zazpívat.

Ref. Šumavo, Šumavo, Šumavěnko milá,
na tebe každý rád jednou se podívá.
Na hory, na lesy, jak tam vypráví,
o slavných dějinách té české Šumavy.



Valčík

Svatoborské širé pole

/: Svatoborské širé pole,
to je pole polečko. :/
/: Sázela jsem rozmarinu
a vzešlo mě žitečko. :/

/: A co je to za žitečko,
když ho větr vyvracá. :/
/: Snad sa ten můj znajmilejší,
snad sa z vojny navracá. :/



Valčík

Roste drobná jatelinka

Roste drobná jatelinka, mezi horama,
trhala jí moje milá dvouma rukama,
trhala jí trhala do šátečku vázala,
přišel tam k ní šohajíček s dvouma koněma.

Sedej milá na koníčka, keď ja ti kážem,
já tu tvoju věrnou lásku do šátku svážem,
tvoje láska, moje čest, ta se musí světem nést,
ta se musí moja milá po světě roznést.



Valčík

Už je večer

/: Už je večer už zapadá slunéčko. :/
Zahory, za lesy, potěšení kdeže jsi,
pro tebe mně zabolelo srdéčko.

/: Už je večer, a už vyšla hvězdička.:/
Na luce u hája, zabili tam šohaja,
zabili tam panští drábi Janíčka.



Valčík

Darovalo mi děvčátko

Darovalo mi děvčátko,
prstýnek zlacený
a já jí za to růži dal,
na důkaz lásky svý.

Ona tu růži schovala,
do knížek modlících
a já prstýnek nosíval,
v dobách dobrých i zlých.

Netrvalo však dlouhý čas,
uvadl v poli květ
a to děvčátko spanilé,
opouští tento květ.

Umírajíc mi pravila,
hladíce ručku a vlas,
neplač, vždyť my se zase sejdeme
u pána boha zas.

Až přijdeš do bran nebeských,
poznám tě podle prstýnku
a na mých hadrech uhlídáš,
tvou bílou růžičku.



Valčík

Vyjdi ty měsíčku

Vyjdi ty měsíčku, na to naše pole,
/:zavolej miláčka a přiveď ho ke mně. :/

Sedí za stolečkem, hlavu podepírá,
/:s děvčaty se baví, vesele si zpívá. :/

Proč bych si nezpíval, když mě nic nebolí,
/:namluvím si jinou, budu chodit za ní. :/



Valčík

Co je to za děvčátko

Co je to za děvčátko s modrejma očima,
/:přivezla k nám včera do mlýna dva pytle ječmena. :/

Prosila mlynáře, aby jí ho semlel,
/:že mu dá za každou mírčičku slaďounkou hubičku. :/

Mlynáři, mlynáři, vy jste švarní hoši,
/:ptám se vás, zdali jste nenašli můj věnec zelený. :/

My jsme ho nenašli, my jsme ho viděli,
/:tvůj věnec překrásně zelený, plaval po Dunaji. :/

Mlynáři, mlynáři na vory sedejte,
/:můj věnec překrásně zelený, ve vodě hledejte. :/



Valčík

Namluvil jsem si děvčátko

Namluvil jsem si děvčátko hezký,
měla modré oči jako nebe jasný,
/ : mínil jsem si jí vzíti za ženu,
a tu mě přišlo jíti na vojnu. : /

Na dvanáct měsíců jsem odvedený,
jaké je to trápení pro mé potěšení,
/ : za dvanáct měsíců vrátím se domů,
buď pozdravena cesta k domovu. : /

Cesta k domovu buď pozdravena,
zdráva buď i ty moje vyvolená,
/ : za věrnou lásku své srdce ti dám
a tebe Milko vroucně zulíbám. :/



Valčík

Žili dva bratři pospolu

Žili dva bratři pospolu,
jeden měl ženu krásnou,
/ : tak krásnou jako z růže květ,
jako hvězdičku jasnou.: /

Vypukla válka světová,
starší měl do ní jíti,
/ : zde bratře,zde ti svěřuji,
Nejdražší světa kvítí. : /

Když potom válka skončila,
starší se navrátil z ní
/ : mladší mu ženu objímal,
jak by mu byla vlastní.: /



Valčík

Hovoranský potůček

/ : Hovoranský potůček tiše plyne dolů. : / proč má zlatá maměnko,
/ : proč máš tolik bolu. : /

/ : Všichni lidé říkají,že mám zapomenout, : /
ale moje srdéčko,
/ : nechce uposlechnout. : /

/ : Zapomenout,zapomět,řekne se to lehce, : /
ale moje srdéčko,
/ : zapomenout nechce. : /

/ : Hovoranský potůček tiše plyne dolů, : /
ten byl svědkem lásky,
/ : ten byl svědkem bolu. : /



Valčík

Na krásné Šumavě

Na krásné Šumavě,tam je víska malá,
a již po dlouhý čas,je mou opuštěná.
Však přece vzpomínka zůstane v mém srdci,
já tu Šumavu zapomenout nechci.

refrem / : Vždyť tam na Šumavě kolébka má stálá,
v krásné zelené Šumavěnce. : /

Když slunko zapadá,za hory a lesy,
větříček si pohrává s českými pralesy,
Jak bylo útulno v té milé dědince,
nevyměnil bych ji ani za tisíce.
refrem.: /: Vždyť tam na Šumavě kolébka má stálá,
v krásné zelené Šumavěnce. : /



Valčík

Bylo to jedenkrát z večera

Bylo to jedenkrát z večera,
Mařenka ještě nespala,
/ : sed jsem si pod její okénko,
zaťukal,zavolal Mařenko. : /

Mařenka ještě nespala,
okénko mi otevřela,
/ : vítám tě můj milý Jeníčku,
pojď a podej mi ručičku. : /

Nepůjdu Mařenko,nepůjdu,
slyšel jsem na tebe novinu,
/ : slyšel jsem kukačku kukati,
že budeš Mařenko chovati. : /

To není pravda,to je lež,
až půjdeš zpátky přes ten les,
/ : vyhledej kukačku v tom háji,
vyřiď jí ode mě pozdravy. : /



Valčík

Až já na tu vojnu půjdu

/ : Až já na tu vojnu půjdu, : /
komu zanechám,komu zanechám,
komu zanechám svoji milou.

/ " Zanechám jí kamarádu, : /
než já se vrátím,než já se vrátím,
než já se vrátím z vojny domů.

/ : Když jsem domů z vojny přišel, : /
svoji Mařenku,svoji Mařenku,
svoji Mařenku jsem nenašel.

/ : Odved mě ji můj kamarád, : /
který mě míval,který mě míval,
který mě míval ze srdce rád.

/ : Nechtěla jsem,musela jsem, : /
k oltáři kleknout,ručičku zvednout,
svoji matičku uposlechnout.



Valčík

Přenešťastný borovanký luka

Přenešťastný borovanský luka,
po kterých jsem chodíval.
/:Když jsem svou Aničku, krásnou holubičku,
za ručičku vodíval.:/

Přenešastný borovanský luka,
přeneštastný novej dvůr.
/:Šel tudy Jeníček,utrh si kramflíček,
jeden celej, druhej půl.:/

Ještě nejsou luka posečená,
po kterých jsem chodíval.
/:Po nich dívka chodí, stále slzy roní,
že milého ztratila.:/



Valčík

Tam v tej naší zahrádce

Tam v tej naší zahrádce, lavička je malá,
/: tam se svým miláčkem, sekávala sama. : /

Pomoz ty mě Jeníčku, kytičky zalévat,
/:až kytičky zalejem, budem se milovat.:/

Kytičky jsme zalili, na lavičku sedli,
/:a při jasném měsíčku, jsme se milovali.:/



Valčík

Košilička bílá, neválená

/:Košilička bílá, neválená,:/
/:že je má panenka pohaněná.:/

/:Kdo mě jí pohanil, můj kamarád,:/
/:já ji nepohaním, já ji mám rád.:/

/:Pohanili mě ji všichni lidi,:/
/:já ji nepohaním, mě se líbí.:/

Valčík

Povětrné střevíčky

Bývaly víly svádivé,
už dudák Švanda je znal.
Často jim písně škádlivé
v borůvčí do tance hrál.

Ref /:Povětrné střevíčky má,
na světě dívka jediná,
ta bude má, jen má, jen má,
ta víla roztančená.:/

Borůvky v háji černají,
už na ně děvčata jdou.
Vyhlíží tajně v hájoví,
svou vílu roztančenou.

Ref./:Povětrné střevíčky........:/

Odešlo léto, stráně jsou
dávno už pročesané.
Vedu si hájem vílu svou,
děvčátko roztoulané.

Ref ./:Povětrné střevíčky.........:/



Valčík

Dva roky

Dva roky je tomu co tebe znám,
ještě jsem pravou u lásku nepoznal.
/:miluješ-li, pověz ty mě pravdu,
zde se smím těšit na svou svatbu.:/

Dva roky je tomu v pátém máji,
ca nám slavík zpíval libě v háji.
/:Měsíc svítil, bylo jako ve dne,
oba jsme koukali kam si sednem.:/

Dva roky to bylo v pátém říjnu,
ty jsi mi usnula na mém klínu.
/:Já se na tu tvoji krásu díval,
veselou písničku jsem ti zpíval.:/

sedl si slavík na větvičku,
když jsem já dal své milé hubičku.
/:Od té doby užívám sladkostí,
nemohu se jich nasytit dosti.:/



Valčík

Tiše šumí vítr

Tiše šumí vítr do zelené chvoje
a mně dává sbohem potěšení moje.
Dvě srdéčka hledí na starý kmen buku,
/:a kukačka v dáli kuká, kuku, kuku, kuku.:/

Pověz žežuličko, zda-li v krátkém čase,
ruka ruku tiskne, přitulí se zase.
Zda-li opět bratra ruka stiskne ruku
/:a kukačka v dáli kuká, kuku, kuku, kuku.:/

Dosti žežuličko, tří roků je dosti,
zmírám pro miláčka v těžké toužebrosti.
Vždyť ty ani neznáš rozloučení, muku,
/:a kukačka v dáli kuká, kuku, kuku, kuku.:/